Den za dnem, týden za týdnem, měsíc po měsíci, stále dokola ty samé činnosti, podobný režim, takže toho děláme čím dál tím víc automaticky, prostě ze zvyku. Taky vás občas napadá, jak je to nudné? Jak se z mnoha činností tou všedností časem vytratila radost a nadšení? Je to ubíjející. Někdy až tak moc, že se v nás dlouhodobá frustrace z pocitu, že vlastně ani moc nežijeme a neužíváme si, přetaví v silnou potřebu udělat radikální změnu, zkusit začít znova, jinak, jinde a často také s někým jiným. Někdy jako bychom se potřebovali znovu pořádně nadechnout, udělat krok úplně jiným směrem a vnímat, že se v nás probouzí k životu intenzivní pocity, o jejichž existenci jsme u sebe začínali pochybovat. Někdy to vyjde a je nám dlouhodobě líp, někdy vlivem toho, že nás to stojí velké množství energie (a okolí nezřídka reaguje překvapeně či nesouhlasně), „zacouváme“ zpět do své původní pozice. Někdy je z toho nepovedený úlet a někdy je nám hůř než před změnou.

Stereotyp nás připravuje o radost, těšení i nadšení, o zvídavost a touhu. Na druhou stranu nám určitý režim (či chcete-li denní rutina) šetří velké množství energie, protože se nemusíme stále znova rozhodovat, jestli se ráno nasnídáme či si vyčistíme zuby, jak se vlastně dostaneme do práce, kdo dnes koupí chleba nebo jak si ráno obujeme a zašněrujeme boty či přebalíme dítě. Zautomatizované činnosti nechávají volnou kapacitu našemu mozku, aby mohl přemýšlet o jiných věcech, řešit to, co vyvstane nenadále, aby se mohl zabývat novými problémy a nemusel přemýšlet nad tím, jaké části těla nasoukáme do otvorů v mikině. Režim dává našim dnům určitý řád a jistotu a miminkům už od malička také pocit bezpečí a předvídatelnosti. Na základě režimu se vytvářejí některé biorytmy, takže se nám třeba v určitou hodinu lépe usíná. Denní rutina nám může do určité míry také pomoci překonat krizová období velkých změn nebo být podpůrným prostředkem při léčbě, např. u závislostí. Někdy člověk v náročném životním období dělá řadu činností jen proto, že by měl nebo že jsou potřeba, a to jej může udržet v aktivitě nebo kontaktu s druhými lidmi. Pravidelné činnosti napomáhají v těžkém období tomu, abychom nezůstali ležet a „neutopili“ se ve svých myšlenkách a pocitech.

Zautomatizované chování nám určitě do značné míry zjednodušuje život. Stereotyp není sám o sobě špatný. Je přirozený a podporující. Každému z nás ovšem vyhovuje jiná míra stálosti a každý máme jinou míru potřeby změny a otevřenosti vůči novým zkušenostem. A nad tím může být užitečné se zamyslet. Jak se cítím konkrétně já ve své každodennosti? Nakolik mi vyhovuje předvídatelnost a klid? Jak moc už se nudím a jsem nespokojený s tím, že nezažívám nic vzrušujícího? Mám sny a přání, nebo už jsem na všechny rezignoval a prostě přežívám? Je dobré být vůči vlastním pocitům vnímavý a položit si třeba zrovna dnes otázku, jestli jsem typ člověka, kterému vyhovuje klid, nebo potřebuji víc akce a změn. Mám teď životní období, kdy ocením hlavně stabilitu, nebo jsem zrovna plný energie a touhy něco zkoušet a podnikat? A jak to mají mí nejbližší, partner, děti? Pokud si uvědomíme, že je toho stereotypu na nás moc, nemusíme jít rovnou na bungee- jumping či se stěhovat na jiný kontinent. Nemusíme ale ani zůstat ve své denní rutině jen proto, že nám nevyhovují velké změny a nejistota. Vystoupení ze stereotypu může klidně spočívat v malých krocích. V tom, že si dáme něco jiného na snídani, že se vydáme do práce jinou cestou, že zkusíme opustit jeden svůj zlozvyk nebo si vypěstovat jeden návyk, že si místo setření podlahy zatančíme nebo něco změníme ve své práci či v rámci rodinného života. Stereotyp se rozbíjí i malými nepatrnými změnami.  Až když to nejde a my cítíme, že jsme vyhořelí, vyčerpaní, dlouhodobě extrémně nespokojení či smutní, přichází na řadu velká a radikální změna. 

Přeji vám, ať vám váš každodenní stereotyp šetří síly a dává jistotu, že je řada věcí předvídatelných, ale ať zároveň neztrácíte touhu po něčem novém a schopnost dívat se kolem sebe, vnímat, experimentovat a tím i růst, rozvíjet se a radovat se z různých možností, které vám život nabízí. Užívejte si to, že žijete. Dnes máte šanci pro sebe či někoho ve svém okolí udělat něco nečekaného. Vychutnejte si ten pocit!                                

Mgr. et Mgr. Eva Martináková