V zajetí „lajků“ a „hejtů“

Taky jste se na internetu někdy připletli do nějaké diskuze a nestačili se divit, jak na sebe cizí lidé dokážou útočit? Všimli jste si, že tam, kde dochází logické argumenty nastupuje agrese? Jak se s takovou situaci vyrovnávají děti?

Sebepoškozování a sebevražedné jednání u dospívajících a jeho prevence

Sebepoškozování a sebevražedné jednání nepatří mezi příjemná témata, ale rozhodně patří mezi témata důležitá a bylo by dobře, kdyby každý, kdo pracuje s dospívajícími, věděl, jak reagovat v situaci, kdy se s ním v praxi setká.

Je libo 20 dkg sebevědomí?

Sebevědomí se nedá dodat zvenčí. Tedy jakýsi základ je možné „nasát“ v dětství od našich blízkých. Počátky sebevědomí je nutné hledat někde v našich „základech“. V tom, co jsme zdědili a v tom, co v nás začali pomalu budovat naši rodiče či jiní lidé, kteří o nás v raném dětství pečovali.

Neříkej mi, jak se mám cítit

Člověku, kterého máte rádi, zemřel někdo blízký. Partner, dítě, sourozenec, rodič… A vás kromě spoluprožívané bolesti spojené se ztrátou zasáhne také otázka, jak svému blízkému, který zažívá hluboký smutek, pomoci.

O úzkosti

Úzkost. Náhlé a nepříjemné pocity sevření, které jsou zdánlivě bezdůvodné, vylekají jak děti, tak i dospělé. V současné době jimi trpí stále více lidí. Jak postupovat, pokud někoho z vašeho okolí přepadne úzkost či panika? A co dělat, pokud se takové stavy opakovaně vrací?

Očkovací látka v rukou učitelů

Nacházíme se v době, kdy děti prožívají výraznou psychickou zátěž a mnohé z nich nemají tolik potřebnou podporu v tom, aby tuto zátěž dokázaly dlouhodobě zvládat. Narůstají u nich úzkosti, prohlubují se depresivní stavy, rozjíždí se poruchy příjmu potravy, sebepoškozování a přibývá i myšlenek na sebevraždu spolu se ztrátou motivace. Čím tyto děti jako učitelé „očkovat“, čím zvyšovat jejich psychickou imunitu, aby snesly to, co musí snášet?

Krize jako šance

Každý z nás občas zažije krizi. Tu a tam prostě musí přijít. Přirozeně a zákonitě, stejně tak, jako po celém dnu přichází večer a noc. Přesto se jí bojíme, utíkáme před ní a nevíme si s ní rady, když se najednou objeví v našich životech. Krize sama o sobě ale není nebezpečná.

Proč je nebezpečné nakládat tíhu vlastního života na dospívající dítě

Může to být lákavé, opřít se v určitém životním období o vlastní téměř dospělé dítě. Náš dospívající je nám blízký, hodně toho ví o naší situaci, leccos z toho, co prožíváme, se jej také týká a dokáže už mnohdy reagovat rozumně a chápavě. Přesto to má svá rizika, na která bychom měli myslet, než jej někdy doslova „zavalíme“ vlastními myšlenkami a pocity.