Parádní dárek pro učitele

Blíží se Vánoce. Už několik týdnů se to nedá přehlédnout ani přeslechnout.  Ze všech stran se na nás valí dotazy na to, jestli už máme dárky pro všechny blízké, jestli jich máme dost a jestli máme to, co teď opravdu frčí, co je tzv. „in“.

Přemýšleli jste někdy nad tím, že cílem celého tohoto předvánočního „pozdvižení“ je vyvolat v nás všech pocity nejistoty, neuspokojených potřeb, pocity závazku, povinnosti, časové tísně a nezřídka i nedostatku financí? Snad jen děti to mají tak (a přejme jim to), že se při slově VÁNOCE jen těší, jak se posadí a budou se mít dobře. Pro dospělé je toto slovo v předvánočním čase připomínkou povinností a potřeby snažit se ještě o něco více než obvykle. Myšlenky na povinnosti v nás ovšem vyvolávají negativní emoce. Prožíváme nepříjemné napětí, nejistotu a stres. Někdo to prožívá výrazněji, někdo méně, někdo se připravuje dlouhodobě, někdo je v klidu až do poslední chvíle, kdy se vyburcuje k aktivitě, díky níž stihne vyřešit vše podstatné a hodně záleží také na životní situaci, v níž se zrovna nacházíme. Takže nikomu z vás, kdo do dnešního dne ani náznak napětí necítil, nechci vsugerovat, že by se tento pocit měl nejpozději v této sekundě objevit. Naopak, dnes chci napsat pár řádků hlavně těm, kteří prožívají předvánoční přípravy jako zátěž, nebo jim o Vánocích chybí někdo blízký, někdo milý a díky tomu vědí, že to opravdu není o nákupech a plných lednicích…

Jste učitelé. Řada z vás dostává dárečky od dětí jak na konci školního roku, tak i na Vánoce či narozeniny. Myslete ale na to, že jeden z největších dárků, souvisejících právě s naší profesí, dostáváme v podobě volna. Zkuste si to letos uvědomit a vědomě prožít. Zkuste si letos spočítat, kolik dnů budete doma. Uvědomte si, že to je čas, kdy svou práci můžete pustit úplně z hlavy. Kdy si můžete odpočinout jak od školního režimu, tak i od komunikace s desítkami lidí v průběhu jednoho dne. Je to čas, kdy můžete z hlavy pustit jak své nadřízené, tak i kolegy, děti a jejich rodiče. Čas, kdy nemusíte nic připravovat ani opravovat. Čas, kdy jste sami sebou, člověkem, a ne paní učitelkou či panem učitelem. Zkuste letos ty dny nenechat jen tak uplynout, ale těšit se na ně a prožívat je. Zkuste jednou skutečně nechat svou práci ve škole a nebrat si ji domů. Zkuste se zamyslet nad tím, co byste ve svém volnu rádi dělali, co vás baví, u čeho byste si nejvíc odpočinuli a uskutečněte to. Zkuste zase jednou vědomě myslet i sami na sebe. Dostáváte dárek v podobě delšího volna. Radujte se z něj, nebo jej alespoň využijte k tomu, abyste nabrali síly a získali odstup od své práce a lidí v ní.

Jako učitelé hodně rozdáváte sami sebe, berete ohledy na druhé, prožíváte s nimi jejich starosti i radosti, přizpůsobujete se a neustále přemýšlíte. Až Vánoce skončí, budete před sebou mít ještě náročných šest měsíců intenzivní práce. Využijte to volno, které dostáváte a které si zasloužíte, podle vlastního uvážení pro svou duševní obnovu, pro odpočinek a načerpání sil. Nebudu vám dávat žádné konkrétní tipy, čemu byste se měli věnovat, protože sami nejlépe víte, u čeho si nejvíc odpočinete a co vás naplňuje a těší. Dopřejte si to a užívejte si to. Tak jako ze sebe smýváte špínu ve sprše, tak potřebuje očistu a obnovení i vaše psychika. Za pár dnů k tomuto „očistnému rituálu“ budete mít příležitost. Nepromarněte ji. Už teď se můžete těšit a spřádat plány na chvíle pohody, nebo nechat minuty a hodiny jen tak plynout bez zvonění budíku i školního zvonku. Je jen a jen na vás, jestli se necháte unést myšlenkami na povinnosti a časový tlak, nebo se rozhodnete to letos prožít jinak. Vaše psychika je jako loď. Vy sami jste jejím kapitánem. Kam ji nasměrujete, tam popluje. Na co se zaměříte, to vás bude ovlivňovat. Nad čím budete přemýšlet, to bude vyvolávat vaše emoce. Pokud jsou vaše letošní Vánoce smutné následkem nějaké životní události, přijměte to jako fakt i se všemi pocity, které to s sebou přinese. Ač se nás všichni a všechno snaží přesvědčit o opaku, Vánoce nejsou veselé pro řadu lidí. Nejste v tom sami. I navzdory tomu si však zkuste hledat či vytvářet alespoň malé radosti a odpočinout si. Být v tichu a klidu sami se sebou.

Přeji vám, abyste uměli opravdově odpočívat a vnímat, co ze všeho nejvíc potřebujete. Přeji vám, abyste uměli být zdravě sobečtí, příjemně líní i krásně uvolnění. Přeji vám, ať nemusíte nic závažného řešit a dokážete se radovat z každého před- i povánočního dne.

Mgr. et Mgr. Eva Martináková