Učitelská inventura. Zavřeno!

Blíží se konec podivného školního roku a já věřím, že už se vám nechce nic číst a zvláště pak na displeji mobilu či počítače. Máte za sebou hodiny a hodiny strávené v sedě při hledání inspirace, vytváření materiálů, kontrole toho, co vám vaši žáci či studenti posílali zpět, hodiny vymýšlení, experimentování, pronikání do tajů nových aplikací či jiných „vychytávek“ výpočetní techniky a máte toho dost.

Než za posledními týdny podivného školního fungování zabouchnete pomyslné dveře, zkuste se spolu se mnou ještě na chvilku otočit a podívat zpět. Co byste mi odpověděli, kdybych se vás zeptala na to, jak jste se těšili zpátky do školy? Byla to úleva, nebo spíše stres? A pokud stres, šlo o obavu z nákazy, nebo spíše o nechuť vidět zase vedení školy, kolegy, žáky či studenty? Vadilo vám, že jste se zase museli podřídit určitému režimu, že se toho na vás najednou navalilo hodně, nebo se objevil spíše pocit, že už se vám nechce zpátky mezi všechny ty lidi? Proč se ptám? Protože máte dnes šanci se trochu zamyslet nad tím, nakolik vás vaše práce ještě baví, uspokojuje, nakolik je vám dobře v kolektivu kolegů a jak moc vám ještě záleží na dětech. Máte šanci zapřemýšlet nad tím, jestli máte stále dostatek energie a chuti být aktivní, vymýšlet novinky a srdečně vítat děti zpátky v lavicích, nebo jestli se u vás pomalinku (či rychle) nezačínají projevovat některé příznaky syndromu vyhoření. Únavy z práce a z kontaktu s mnoha lidmi.

Toto období bylo na jednu stranu náročné, nové a kladlo velký důraz na aktivitu a kreativitu každého učitele, na druhou stranu dalo ovšem učitelům možnost si odpočinout od té zaběhané rutiny, vypadnout ze stereotypu, dělat si řadu věcí po svém, odpočinout si od každodenních kontaktů s mnoha lidmi, od dozorů a rozhovorů ve sborovnách a kabinetech. Pokud máte chuť, udělejte si spolu se mnou maličkou inventuru toho, jak jste v posledních měsících pracovali.

  • Dávali jste do toho všechno i na úkor svého volného času a rodiny, nebo jste dělali jen to nejnutnější, popř. jste zvolili zlatou střední cestu, pracovali jste poctivě, ale přiměřeně?
  • Cítíte se teď mírně unaveně, ale máte zároveň pocit, že to „mělo něco do sebe“, nebo jste vyčerpaní?
  • Víte, že jste našli hodně nových podnětů, zdrojů, nápadů, které se vám budou hodit, nebo jste ani moc nevěděli, kde hledat a čerpat a do nějakých novinek se vám nechtělo?
  • Plyne vaše únava z toho, že jste byli hodně aktivní a je tím pádem přirozená, nebo jste unavení z toho, že vás to nebavilo?
  • Nebavila vás tato forma a těšíte se zpátky na děti ve škole, nebo vás přestává bavit tato práce?
  • A pokud vás práce neuspokojuje a nejraději byste byli doma ze školy pořád, vidíte nějakou jinou možnost, co dělat, čemu se věnovat, kam jít pracovat, abyste se do práce mohli znova těšit?

Uplynulé období nám postavilo jakousi pomyslnou hráz uprostřed našeho obvyklého toku. A spolu s tím nám dalo šanci, abychom si uvědomili, kolik máme sil. Jestli jsme stále dravým proudem, který tu hráz překoná a hned jak to půjde, bude plynout vší silou v tom svém korytě, obvyklým způsobem, jen s novou energií, nebo jestli jsme potůčkem, kterému dochází zdroje, síla i chuť se rvát s něčím novým a mnohem víc by nám vyhovovalo, kdybychom se u té své hráze zastavili a stočili svůj slábnoucí proud jinou cestou, někam do krajiny, kterou jsme doposud jen „prohučeli“ či klidně protekli. Jsem přesvědčená o tom, že po událostech posledních měsíců se nám to ukáže jasněji, než kdy jindy. Že máme více prostoru na to, abychom vnímali sami sebe a nepodléhali tak obvyklé „únavě všech“ na konci školního roku.

Nebojte se být sami k sobě otevření a pak pracovat s tím, co si uvědomíte, co o sobě zjistíte. Přemýšlejte nad tím, co vám pomůže nabrat síly, obnovit chuť do práce, využít to, co jste se teď naučili, nebo hledat jiné uplatnění, v němž byste se cítili lépe. Nakolik jste sami k sobě byli upřímní, vám ukáže konec srpna, který vaše současné pocity buď přebije přílivem nové energie po dovolené, nebo potvrdí vaši případnou současnou únavu a nechuť, která může být signálem, že nastal čas na změnu.

Všem vám přeji, ať si týdny dovolené užijete co nejlépe, ať si odpočinete od práce, lidí i technologií a dokážete myslet na sebe a to, co vám dělá radost.

Mgr. et Mgr. Eva Martináková