Jak poznat a ovlivnit vztahy ve třídě
Učila jsem v jedné třídě více než rok. Dvakrát týdně jsem potkávala třicet mladých lidí a po roce jsem nabyla dojmu, že vím, na koho třída dá, koho mají spolužáci rádi, kdo stojí tak trochu bokem a koho vysílají, když chtějí vyjednat nějakou úlevu u učitele. V tomto pocitu mě utvrzovalo mimo jiné mé psychologické vzdělání, roky zkušeností z učitelské praxe i osobní rozhovory se studenty dané třídy. Dnes už vím, že ani na jedno z toho není možné se spolehnout.
Začalo se ukazovat, že vztahy v dané třídě se zhoršují a spolu s třídním jsme usoudili, že by mohl být prospěšný jakýsi „zásah zvenčí“, protože začalo být zřejmé, že pouhé obecné domlouvání třídního, ani síly samotných studentů na zlepšení nestačí. Dohodli jsme se na tom, že se třídou udělám sociometrický test.
Poté, co jsem studentům vysvětlila, k čemu by to pro jejich třídního i pro ně samotné mohlo být dobré a ubezpečila je, že nikdo jiný kromě mě a jej se k výsledkům testu nedostane, ochotně spolupracovali. Jak už možná tušíte, výsledky byly překvapivé. Člověk, který s učiteli nejvíce za třídu komunikoval, byl ve třídě nejméně oblíbený. Dá se říct, že dlouhodobě prosazoval něco, s čím většina nesouhlasila, ale nikdo se neozval, nebo tomu nedokázal zabránit. Zcela na opačném pólu byl student, který se učitelům jevil jako tichý a nevýrazný. Zjistilo se, že je velmi oblíbený a jeho mínění má ve třídě velkou váhu. Ten, kdo nejvíc hlasitě kritizoval, byl zkritizován a skupinka, které část třídy připisovala vyvolávání konfliktů, byla v testu většinou označena za vstřícnou. Byla to vzorová ukázka toho, jak matoucí může být dojem, který si ze třídy odnáší třeba i zkušený učitel a také toho, jak složité bývají vztahy v tak velkých skupinách.
Nepíšu o tom z důvodu, abyste viděli, jakou jsem dostala profesní „ťafku“ (i když i to může být nepochybně poučné), nýbrž abych vám předala inspiraci. Pokud pracujete s třídním kolektivem (hlavně v pozici třídních učitelů), využijte možnosti rozkrýt rozložení sil a vztahů v kolektivu. Nechte si samotnými dětmi či studenty ukázat, na koho nejvíce dají, kdo je může nejvíce ovlivnit (a vám nejvíce pomoci, pokud jej získáte na svou stranu). Podívejte se, komu třída věří, koho vnímá jako spolehlivého, koho jako nevděčného, kdo se všemi dobře vychází a kdo se cítí osaměle. Nahlédněte do toho, jak vnímají atmosféru ve svém kolektivu děti samotné, nakolik si důvěřují, nakolik si navzájem pomáhají a jak se tam cítí.
Je možné, že si potvrdíte to, co jste tušili, ale dle mých zkušeností je velmi pravděpodobné, že se před vámi objeví něco, co vás překvapí. Má zkušenost z pozice psychologa je taková, že skoro vždycky vyjádří třídní údiv nad něčím, co nám sociometrický dotazník ukáže. Kromě rozkrytí toho, jak to ve třídě aktuálně vypadá, máte navíc v ruce jakousi „pomůcku“, díky níž můžete leccos v třídním dění aktivně a pozitivně ovlivňovat – a to je z mého pohledu právě to nejcennější. Díky tomu, že budete vědět, kdo koho má a nemá rád, můžete citlivě volit dělení do skupin při různých aktivitách. Je-li třeba prosadit nepopulární opatření ve třídě, pomůže vám, když o jeho smysluplnosti dokážete přesvědčit toho člověka (ty lidi) ve třídě, na jehož názor ostatní nejvíce dají. Za přispění téhož člověka můžete také napomoci zapojení do kolektivu těch jedinců, kteří jsou na okraji.
Zkuste využít výchovného poradce či psychologa, kterého ve škole máte a pobavte se s ním o tom. Jistěže tato sociometrická metoda není samospasitelná a má i svá rizika. Je třeba vysvětlit dětem či studentům k čemu slouží, jak pro ně může být prospěšná, ohlídat to, aby se jeden druhému nedívali přes rameno (ani pokud jsou přátelé), povzbudit je k pravdivosti a otevřenosti, slíbit, že dotazníky samotné i jejich výsledky budou chráněny před zneužitím, a hlavně to dodržet. Tady vnímám to největší riziko. Jde o citlivá data a je jisté, že pokud by se výsledky dostaly mezi děti či studenty, definitivně tím „rozložíte“ každý, i ten sebelepší, kolektiv! Šikovný třídní z dotazníku určitě něco získá a využije, v rukou necitlivého a netaktního třídního mohou být výsledky nebezpečnou zbraní, která může ublížit. S tímto vědomím k nim doporučuji přistupovat. Zkuste to. Maximálně zjistíte, že jste všechno už věděli i bez dotazníků.
Přeji vám moudrost při poznávání i koučování vašich „smeček“.
