Jaký třídní, taková třída. Pravda nebo mýtus?

 

Pokud jste se pustili do čtení tohoto článku a jste v roli třídního učitele působícího v tzv. „dobré třídě“, je pravděpodobné, že vás k tomu vede touha po tom, potvrdit si, že Vaše „dobrá“ třída je dobrá alespoň z části vaší zásluhou. Pokud jste třídní v problematickém kolektivu, tak si jdete možná přečíst, co je to zase za „psychologický blábol“ (omlouvám se za tento výraz), nebo ve vás hlodá i otázečka, jak tedy máte jako třídní „zařídit“, aby vaše problematická třída odpovídala vašim kvalitám. Opravdu špatní třídní podobné články pravděpodobně nečtou, protože mají pocit, že se není kam posouvat, nebo že to nemají zapotřebí.

Je tedy něco pravdy na tvrzení, že učitel může dlouhodobě a výrazně ovlivnit atmosféru ve třídě a kvalitu vztahů mezi dětmi či studenty? Zcela jistě ano. Má to ovšem několik „ALE“. Velmi náročné to mají učitelé v kolektivu, kde se pod vedením jiného třídního už dříve vytvořily a upevnily výrazně negativní vztahy (šikana, nerespektování autority, vzájemné urážení, ponižování, napadání apod.). Náročné je to také ve třídách, v nichž je velké procento dětí či studentů, kteří neuznávají hodnoty jako je poctivost, pracovitost, přátelství, spolupráce, čestnost, a kteří nerespektují normy (např. školní řád), tj. nepsaná či psaná pravidla, která nám dávají určité hranice chování. Velmi těžké to mají také učitelé ve třídách, kde jsou děti s poruchami chování či jinými psychickými poruchami. Tam je vedle empatie, zkušeností a nastavení hranic nutná také odbornost a většinou i spolupráce s dalšími odborníky.

Představíme-li si ale průměrnou, běžnou třídu bez výrazné patologie, která se navíc třeba i nově formuje, máme před sebou něco jako „vyvíjející se organismus“. Třídní učitel, který s třídou tráví dost času a věnuje dětem svou pozornost, může mnohé ovlivnit pozitivně (i negativně). Podrobnější rozbor by mnohonásobně překročil rozsah tohoto článku, proto zmíním jen stručně nejdůležitější body, které mohou mít na atmosféru ve třídě pozitivní dopad:

  • Učitel, který má rád jak svou práci, tak děti ve třídě a umí jim to dát najevo.
  • Učitel, který si umí najít cestu ke každému dítěti, umí překonat případné nesympatie, umí najít na každém dítěti něco zajímavého a něco, co je možné ocenit.
  • Učitel, který se zajímá o to, jak se děti v průběhu času stráveného ve škole cítí a který si přeje, aby se cítily co nejlépe.
  • Učitel, který umí nastavit rozumné hranice a dokáže být natolik důsledný, aby jejich překračování hlídal a přiměřeně trestal.
  • Učitel, který si všímá toho, že kolektiv začíná vyčleňovat některého svého člena a dokáže najít způsob, jak jej začlenit a případně vysvětlit ostatním jeho zvláštnosti i přednosti.
  • Učitel, který se usmívá a dokáže chválit častěji, než napomínat, ale ani napomínání se nebojí a nevyhýbá. Napomíná ovšem bez ponižování a vyvolávání nadměrného strachu u dítěte. Vyjádří nesouhlas s jednáním dítěte, ale neodsoudí je jako celou osobnost.
  • Učitel, který nepodporuje soutěživost, ale všímá si pokroků u každého a umí ocenit snahu dítěte i v případě, že jeho celkový výsledek není ani správný, ani nejlepší ze všech.
  • Učitel, který naslouchá rodičům, když popisují rodinnou situaci či specifika vlastního dítěte, ale umí jim zároveň zdůvodnit své postupy práce a požadavky a snaží se s nimi spolupracovat.
  • Učitel, který není jen tím, kdo předává vědomosti, ale je zároveň i modelem chování (v řeči, upravenosti, laskavosti, slušnosti, přátelskosti, dochvilnosti, plnění povinností) a tím, kdo dítěti „zastoupí“ rodiče v těch školních situacích, kdy dítěti nejsou na blízku, ale kdy by je potřebovalo (nevolnost, bolesti, úraz, smutek, ponížení, bezradnost…).

Když nevíte, jak na to, představte si, že ve vaší třídě před vámi sedí vaše dítě. Dítě, které milujete, dítě, které není dokonalé, ale chová se podle toho, co má ve své genetické výbavě, co prožilo či aktuálně prožívá, co jej doma učili. Utvářejte takové vztahy, jaké byste rádi měli v kolektivu kolem vašeho dítěte. Žádné dítě si nevybralo to, jak bude vypadat, jak rychle bude přemýšlet, jaký bude mít temperament, co si přinese z rodiny. Dítě se teprve utváří a vy můžete mnohé ovlivnit. Budou-li vás mít děti rády, hodně dají na Váš názor. Využijte toho. A nebuďte na sebe přísní, když se nebude všechno dařit podle Vašich představ. Děti jsou hodně ovlivněny svými rodinami a je třeba to mít na paměti.

Hodně lásky k dětem ve vašich třídách i od dětí ve vašich třídách vám dnes přeje

Mgr. et Mgr. Eva Martináková

0 replies

Leave a Reply

Want to join the discussion?
Feel free to contribute!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *